Ve středu 15. července se v klubovně areálu Prague City Golf Zbraslav uskutečnilo setkání zástupců golfových hřišť ze středních Čech a Prahy. Přítomni byli i zástupci greenkeeperské sféry, prodejci techniky pro údržbu golfových hřišť, mediální pracovníci a další participující.
Více než dvě desítky účastníků potvrzovaly, že region středních Čech a Prahy je pro golfovou sféru v České republice významný, z hlediska kvantitativního klíčový. Jak doložil generální sekretář AGH Jan Štaidl ve své prezentaci, v tomto regionu se nachází na tři desítky golfových areálů a kluby zde čítají téměř 50% celé členské základny České golfové federace. Tabulka rozdělení členské základy podle krajů.
Mezi účastníky setkání byli zástupci Royal Beroun Golf Clubu, PGA National Czech Republic – Oaks Prague, areálů Casa Serena, Beřovice, Hostivař, Poděbrady, Black Bridge Golf Resort – Černý Most, Prague City Golf – Zbraslav, Vinoř a Rohan, Mstětice, Panorama Kácov, Stará Boleslav a Líšnice.
Úvodním slovem zahájil celé setkání Tomáš Raška, prezident Asociace golfových hřišť a majitel Prague City Golf. Zdůraznil důležitost golfových areálů v celém systému golfu a připomněl již mnohokrát zmiňované lapidární vyjádření: „Golf nezačíná u golfisty, ale na golfovém hřišti. Bez hřiště by nedávala existence golfu smysl.“
Zároveň zdůraznil význam vzájemné spolupráce a koordinace kroků v některých oblastech: „Je potřeba si uvědomit, a také to vždy budu zdůrazňovat, že nejsme soupeři, ale jsme na jedné lodi. A také žádné jednotlivé hřiště, areál, nemá šanci uspět například při jednání se státními orgány, pokud si chce vymoci dobré podmínky existence. Pokud budeme jednat s kýmkoli mimo náš golfový svět, vnímají nás jako seriózního partnera jen tehdy, vystupujeme-li jako celek.“
Podle Rašky navíc zástupci státních institucí často vůbec netuší, kolik je v Česku hřišť, jak je sféra silná, kolik máme hráčů atd. Odpovědné osoby mají také zkreslené představy o ekonomickém významu této oblasti. Na jednu stranu považují golf za sféru bohatou a schopnou bez potíží se uživit, na straně druhé si neuvědomují, jak velký ekonomický potenciál se v ní skrývá a co může přinášet například z hlediska regionálního i celorepublikového rozvoje, a to především v oblasti turismu.
Tomáš Raška svůj apel uzavřel: „Jestliže jsme na jedné lodi, tak si ji pojďme udělat co nejprostornější a také co nejlepší.“
Pracovní část setkání měla dvě části, v první se Jan Štaidl zabýval problematikou vyhodnocování kvantitativních údajů, které se týkají provozu golfových hřišť a vzájemného sdílení dat. Významným tématem byla otázka hospodaření s vodou, protože do budoucna hrozí razantní zvýšení nákladů týkajících se závlah. A pokud například hřiště čerpá vodu ze spodních zdrojů, tak krajní varianta dokonce počítá s tím, že tuto vodu nebude možné na zavlažování používat vůbec.
Zmíněna byla i obecná otázka ceny za vodu, protože některé další sporty (např. sjezdové lyžování) jsou schopny vyjednat si v debatě se státními orgány lepší finanční podmínky pro její používání. Cílem je dosáhnout této situace i u golfu. Zazněla i zajímavá informace týkající se oblasti fotbalu – v Česku je na 3 800 fotbalových ploch schválených pro soutěže FAČR, a i ty je potřeba zavlažovat.
V druhé části setkání se živě diskutovalo na téma získávání nových hráčů. V této části také vystupovali zástupci jednotlivých hřišť a účastníci tak mohli nabýt nových informací. Za klíčové jsou dnes považovány nábory přímo v oblasti areálů, získávání hráčů z okolí (např. projekt Pyšeláci atd.). Stejně tak je ovšem možné i vhodné mířit v případě Prahy na korporátní sféru, kde je vidět zvyšující se zájem o pořádání golfových akademií.
Jiří Novosad zastupující společnost Golferis zdůraznil význam této otázky a poukázal na fakt, že z hlediska demografického by mohl český golf čekat v příštích deseti letech významnější úbytek hráčů, protože ti, kteří s golfem začali v silném období 2002 až 2012, postupně stárnou a hře se možná budou věnovat méně. Tuto skupinu je potřeba nahrazovat novými hráči.
Podle Pavla Švehly z Černého Mostu není ale dnes situace vyloženě kritická, v některých ohledech vidí dokonce zvýšení zájmu o hru. Zmínil také rostoucí zájem ze strany zahraničních hráčů, především ze Skandinávie. V této souvislosti zazněl i argument, že je potřeba více propagovat česká hřiště v cizině, přičemž významným motivačním faktorem může být cena. Česká hřiště jsou ve většině případů na velmi dobré úrovni, mají kvalitní údržbu a cenově jsou přitom výrazně níže než srovnatelná hřiště v Rakousku, Německu, Španělsku či jinde na Západě.
Petr Košátko z Poděbrad pak přiblížil otázku náboru dětí a mládeže. Zatímco při náboru školních dětí jde o proces velmi obtížný, jako úspěšný se ukázal projekt spolupráce s mateřskou školou v Poděbradech, ze kterého se vyvinula širší kooperace při zajišťování sportovního programu pro nejmenší děti.
Na závěr poděkoval prezident AGH Tomáš Raška všem zástupcům areálů za účast a věcnou a živou debatu. Ta se skutečně nesla v duchu kooperativním a přátelském, nikoli konkurenčním. Pocit „jsme na jedné, lodi“ nebyl jen vyřčeným sloganem, ale bylo možné ho cítit i z atmosféry v konferenčním sále zbraslavské klubovny.
