Zástupci severočeských hřišť se sešli v rámci AGH na Kotlině. Debata byla věcná a živá.
Jakou roli by měla Asociace golfových hřišť v rámci českého golfového prostředí hrát? K čemu především by měla majitelům areálů sloužit? Jak jejich názory a postoje prosadit na celorepublikové úrovni a také v rámci České golfové federace? Jaké jsou nejlepší cesty k získávání nových hráčů golfu?
Všechny tyto a mnoho dalších otázek, problémů a témat zazněly na setkání majitelů některých severočeských golfových areálů, které se uskutečnilo ve čtvrtek 28. května v areálu Terezín – Kotlina a bylo organizováno Asociací golfových hřišť. AGH tu zastupoval její generální sekretář Jan Štaidl, majitele a provozovatele severočeských hřišť reprezentovali Jiří Hamr za hostitelskou Kotlinu, Ivan Solfronk za Českou Lípu, Ivan Kolár za Bitozeves, za Golf club Libouchec viceprezident Oskar Léonard a online prezident klubu, Martin Štrébl, za Klub hráčů golfu České Švýcarsko manažer, Jan Kršík. Účast přijali a do debaty se rovněž zapojili Jiří Novosad ze společnosti Golferis, vydavatel Golfových novin Antonín J. Grimm a Andrej Halada, šéfredaktor Golf Digest C&S.
Z debaty vyplynul především evergreen existence golfu v Česku: potřeba stále pracovat na tom, aby golf byl vnímán u většinové populace pozitivně, lidé o něm byli realisticky informováni. Veřejnost má o golfu nejasné představy, fungují klasické stereotypy o sportu drahém, společnosti výlučné atd.
Podle většiny zúčastněných je ale také potřeba zvýšit sílu hlasu majitelů areálů v rámci celého systému českého golfu, konkrétně pak také v rámci České golfové federace. Majitelé by měli svá témata řešit i na této platformě, ve výboru ČGF by je měla konkrétní osoba zastupovat, otázky týkající se hřišť otevírat a zviditelňovat.
Role ČGF byla v debatě často zmiňována, přičemž názory na její fungování se v lecčems liší. Jedno ze základních poselství shrnul Ivan Solfronk z České Lípy: „ČGF má především šířit dobré jméno golfu“. Zazněl ovšem i názor: „Federace se svým směřováním a aktivitami míjí s tím, co bychom potřebovali my.“
Jako významný úkol se jeví stálé získávání nových hráčů. Ivan Kolár z bitozeveské devítky zdůraznil, že jsou to vždy hřiště, která generují nové hráče, nikoli nadřazené orgány či instituce. Jedním z úkolů Asociace golfových hřišť by proto mělo být vytvoření pilotního programu podpory rozvoje členské základny v jednotlivých klubech.
Jiří Novosad z Golferisu zmínil již známý a někde také efektivně fungující program, zaměřený na lokálního golfistu. Tento program by se mohl stát základem pro účinnější nábor nových golfistů.
Za zcela samozřejmou součást práce AGH lze považovat výměnu zkušeností, názorů, postojů, neformální poradenství a rozšiřování obzorů v rámci komunikace, ať už osobní, anebo prostřednictvím sociálních sítí. Debata na Kotlině zároveň ovšem také ukázala, že každé hřiště je svébytné, každé žije ve vlastních, specifických podmínkách a každé má své otázky k řešení. Co funguje v jednom místě, regionu, nemusí mít stejný efekt jinde.
Na základě metodiky měření údržby golfových hřišť plánuje do budoucna AGH také hledání možnosti vzájemné spolupráce v rámci optimalizace nákupů, sdílení strojů či služeb. Někteří z účastníků také přišli s návrhem vytvořit společné fórum, kde by byly nabízena k odkupu technika, stroje, vybavení hřišť atd.
U všech účastníků setkání byla znát snaha hledat řešení pro otázky, které dnes před českým golfem stojí. Stav členské základny stagnuje a golf musí o své místo v rámci volnočasových aktivit bojovat. Hřiště a jejich majitelé se musí každý jednotlivě snažit získávat nové hráče, zároveň je ale nutné vystupovat jednotně. Potřeba silného hlasu z golfové sféry, a to v rámci debaty se státními orgány, v rámci legislativních procesů atd., je zjevná.
Setkávání majitelů hřišť v rámci celé České republiky, a to podle regionů, bude v budoucnu pokračovat. Asociace golfových hřišť považuje v tuto chvíli tyto debaty za přínosné. Jak ukázalo setkání s představiteli severočeských hřišť, majitelé se výměně názorů a definování cílů rozhodně nebrání.